Z chemického hlediska je vosk ve vodě nerozpustná čili hydrofobní přírodní látka, tj. lipid. Chemicky se liší od tuků a olejů svou jednoduchou strukturou. Včelí vosk je takzvaný monoester, zatímco tuky a oleje se nazývají triestery. Včelí vosk se skládá z esterů mastných kyselin, voskových alkoholů, kyseliny cerotové, kyseliny melisinové a parafínových uhlovodíků. Estery kyseliny cerotové jsou zodpovědné za emulgační vlastnosti včelího vosku.

Složení včelího vosku
- 70 až 75 % esterů vyšších mastných kyselin a vyšších mastných alkoholů
- 10 až 15 % volných mastných kyselin
- 11–17 % nenasycených a nasycených uhlovodíků
-  Vitamín A
- minerály
- proteiny
- přírodní barviva a aromata

Přirozený včelí vosk má nažloutlou barvu díky obsahu přírodních barviv flavonoidů z propolisu a karotenoidů z včelího pylu. Nazývá se též Cera Flava. Kromě toho existuje také bělený – bílý včelí vosk nazývaný Cera Alba.

Včelí vosk a péče o pokožku
Viskózní konzistence včelího vosku pokrývá pokožku, chrání ji před cizími tělesy a vnějšími vlivy prostředí. Včelí vosk neucpává póry, a kůže tak může volně dýchat. Má schopnost absorbovat molekuly vody ze vzduchu, díky čemuž zůstává pokožka déle hydratovaná. Včelí vosk obsahuje množství vitamínu A, který pomáhá pokožce regenerovat, udržovat její pružnost a mladý vzhled. Jeho antibakteriální a protizánětlivé působení pomáhá pokožce uzdravit se. Vysoký obsah vitamínu A podporuje produkci nových kožních buněk. Včelí vosk se proto často používá na podrážděnou pokožku, drobné popáleniny či jizvy. Pro svoje antibakteriální účinky je též vhodný na léčbu dermatitidy a jiných bakteriálních kožních onemocnění. Pokud je pokožka náchylná k zarudnutí a svědění, včelí vosk pomáhá zmírnit tyto příznaky.